Pravděpodobně nikoho již neminuly novinky o letošních extrémně vysokých cenách energií. Co je však za nimi a jak může energeticky účinná ventilace v takovýchto situacích pomoci? Na to se podíváme v této sérii článků.
Nejprve zde zjednodušeně představíme, jak funguje elektrizační soustava, tvorba ceny elektřiny koncových zákazníků a trh se silovou (tedy na trzích obchodovanou) elektřinou.
elektrizační soustava
Elektrizační soustava je soubor všech fyzických zařízení na výrobu, distribuci a transformaci elektřiny, který je vzájemně propojený. U nás do ní spadá veškeré vedení elektřiny, transformační stanice i elektrárny od malých solárů až po Temelín. Naše soustava je propojena na hranicích mezinárodními interkonektory se zbytkem Evropy, se kterou sdílíme jednotný trh s elektřinou. Typicky je elektřina vyrobena výrobcem v elektrárně, která je připojena k přenosové vysokonapěťové soustavě spravované firmou ČEPS po celé ČR. Z té je elektřina dále vedena distribuční sítí až k odběrateli. Odběratel má smlouvu s dodavatelem elektřiny, který ji kupuje od výrobce a platí ze zákazníkovy ceny všechny potřebné poplatky.
Zdroj: ČEPS
trh s elektřinou
Nákup silové elektřiny dodavatelem může mít různé podoby. Typicky dodavatelé nakupují většinu potřebné elektřiny dlouho, až roky, dopředu (tzv. forwardy), a následně dokupují na "spotovém" trhu v řádu několika hodin dopředu jen to, co jim nestačí. Proto musí dodavatelé mít dostatečné schopnosti předvídat poptávku a cenu elektřiny na trhu. Bohužel, mnoho malých dodavatelů nemělo kapacity na nákup dostatečného množství elektřiny dopředu, namísto čehož spekulovali na nízké ceny pro své zákazníky.
Na to doplatily v posledních měsících často i bankrotem, jako v případě Bohemia Energy, která musela nakupovat elektřinu za vyšší cenu, než ji smluvně musela dodávat zákazníkům. Ti následně často skončili u mnohem dražších dodavatelů poslední instance. Aktuální vysoké ceny elektřiny jsou právě na krátkodobém trhu, tedy většina aktuálně spotřebovávané elektřiny nebyla nakoupena za tak vysoké sazby. Ceny na krátkodobém trhu však mohou mnohé ovlivňovat, způsobovat problémy výrobcům, dodavatelům i převážně velkým výrobcům. Proto se jim budeme věnovat v následujícím díle této série.
CENA ZÁKAZNické ELEKTŘINY
Většina koncových zákazníků platí za elektřinu jednotnou fixní cenu za množství dodané energie, popřípadě mají dvojí tarif. Cena silové elektřiny však dnes tvoří ani ne polovinu jejich koncové sazby. Zbytek tvoří převážně složka regulovaná Energetickým Regulačním Úřadem. Mezi ty patří poplatek distribuční a přenosové soustavě, poplatek za podporované zdroje energie a činnost operátora trhu. K tomu se ještě musí přidat daně a náklady na fungování samotného dodavatele. Podobně je složena koncová cena zemního plynu, jen u něj tvoří větší část samotná komodita. Například elektřina zafixovaná u firmy ČEZ v roce 2020 stojí 4.8 Kč/kWh ve standartním tarifu. Typické podíly koncové ceny v roce 2020 jsou na následujícím grafu.
Zdroj: cenyenergie.cz
Co to znamená pro zákazníky? Že se jim například krátkodobá dvojnásobná spotová cena na trhu hned nepromítne jako zdvojnásobení jejich vyúčtování. Typicky by to v takovém případě zvedlo jejich finální cenu při příští fixaci o několik procent. To ale nemusí být případ aktuální energetické krize. O tom, co a proč se děje na energetických trzích budeme psát v příštím díle. Jak se proti tomu jako zákazník bránit a jak může ke snížení nákladů pomoct rekuperace vzduchu? To budeme také probírat.
Zdroje:
https://keke.vse.cz/wp-content/uploads/page/371/110503_trhy_pps_komplet_final_public.pdf
https://www.cez.cz/cs/podpora/vsechny-clanky/
https://www.cenyenergie.cz/cena-elektriny-z-ceho-je-slozena/#/promo-ele-mini