O základním fungování elektrizační soustavy jsme psali v minulém díle této série. Teď se zaměříme na aktuální dění na trhu s energiemi, jež je středem pozornosti poslední měsíce.
Zvýšené ceny energií na krátkodobých trzích sice ihned nedopadají na většinu zákazníků, postupně ale mohou způsobovat problémy. Například zdražují prakticky všechny produkty, a tím tlačí nahoru inflaci. Pokud spotové ceny přetrvají v nějaké cenové hladině po delší dobu, začnou se již promítat do útraty většiny zákazníků, například v dalším fixačním období. Jelikož je trh s elektřinou v Evropě již přes 15 let významně liberalizovaný a propojený, ceny elektřiny v různých státech a na různých burzách se ovlivňují. Finální spotová cena je, tak jako na většině trzích, určena nabídkou a poptávkou.
JAK JE URČENA CENA NA SPOTOVÉM TRHU?
Graf zobrazující hlavní faktor ceny spotové elektřiny ukázaný níže také proto připomíná klasický zjednodušený Supply-demand graf. Avšak zde jsou dva klíčové fenomény. Jedním z nich je velmi neelastická poptávka. Dlouho dopředu zafixované ceny většiny odběratelů znamenají, že typicky spotřebovávají tolik energie, kolik zrovna chtějí bez ohledu na aktuální cenu. Zobrazená je tedy skoro vertikální křivkou. Zato nabídka elektráren je seřazena podle ukazatele co nejlevnější marginální ceny, tzv. Merit order. To znamená, že jsou elektrárny seřazené podle toho, kolik je stojí vyrobit další jednotku energie. U většiny je tato sazba určena hlavně cenou paliva, obsluhy, emisními povolenkami, či údržbou a životností přístrojů. Nepřekvapivě jsou typicky nejlevnější skoro bezúdržbové solární elektrárny, naopak velmi drahé jsou různé záložní zdroje spalující plyn nebo dokonce mazut. Tržní cenu potom pro všechny udává nejdražší elektrárna potřebná k pokrytí poptávky, tzv. závěrný zdroj, jelikož v síti se vždy musí vyrobená elektřina rovnat té spotřebované.
Příklad spotového trhu s odhadem výkonu a relativních cen. V ukázanou chvíli je závěrným zdrojem uhelná elektrárna, a tedy není tržní cena tak vysoko, jako kdyby byly potřeba i ty plynové.
Jak se dá odhadnout z grafu výše, spotová cena elektřiny může být velice volatilní, během dne často skáče několikanásobně s tím, jak se mění poptávka a výroba nestálých obnovitelných zdrojů energie (OZE). Pokud je více OZE v síti, častěji klesá spotová cena velmi nízko. V příkladu na grafu by to mohlo například znamenat pád ceny až na marginální náklady jaderných elektráren. Naopak například zvýšení ceny plynu by nemělo mít efekt na spotovou cenu v zobrazenou chvíli. Tento koncept je důležitý pro pochopení aktuální situace.
CO ZPŮSOBUJE VYSOKÝ RŮST CEN ENERGIÍ?
To, co se teď děje v Evropě a ve světě na energetických trzích mnoho analytiků nazývá "perfektní bouří". Situace v energetice je velmi komplexní a za poslední měsíce a roky se sešlo mnoho faktorů, které aktuálně šroubují ceny elektřiny a plynu do bezprecedentních výšek. Graf níže ukazuje rychle rostoucí průměrnou denní cenu v EUR za MWh spotové elektřiny na středoevropské burze za poslední rok.
Zdroj: Kurzy.cz
Jak je vidět, cena elektřiny vyletěla vzhůru na skoro čtyřnásobek oproti minulému roku a vlastně většině předchozích roků. Dnes je obchodována za zhruba 190 EUR/MWh, což by pro českého zákazníka znamenalo 4.8 Kč jen za silovou složku 1 kWh elektřiny (viz předchozí díl série). A co tedy způsobilo tento růst? Z hlediska prvního grafu to je vysoká poptávka, nízká výroba z OZE, spolu s nízkou výrobní kapacitou uhelných a jaderných elektráren, které často tlačí plynové elektrárny z potřebného mixu výroby, přičemž hlavním faktorem ceny se v tu chvíli stává dnes extrémně vysoká cena plynu. Ta vystoupala za posledních 12 měsíců více než pětinásobně a dále roste.
Zdroj: Kurzy.cz
Na finální cenu elektřiny mají vliv i poslední dobou také rostoucí emisní povolenky, které udávají, kolik musí zaplatit výrobce elektřiny za vypuštěnou tunu CO2. Některé hlasy v energetickém sektoru tvrdí, že z části roste v Evropě cena plynu i kvůli tomu, že rostou i povolenky, jelikož tlačí výše budoucí očekávanou poptávku po plynu. Aktuální podíly na ceně elektřiny z plynu se dají odhadnout následující kalkulací:
- Cena plynu: 75 EUR/MWh (z grafu)
- Přibližná účinnost elektrárny: 50% (může se lišit)
- Tedy cena paliva na ve výrobě elektřiny: 150 EUR/MWh elektřiny
- Cena ETS emisní povolenky: 90 EUR/MWh
- Emisní intenzita výroby elektřiny z plynu: 0.45 tCO2/MWh (přibližná)
- Tedy cena emisních povolenek ve výrobě elektřiny: 40.5 EUR/MWh
Dohromady tudíž palivo a emise dávají 190.5 EUR/MWh, což je zhruba přesně aktuální spotová cena elektřiny. Emisní povolenky se na ní tedy podílejí přibližně z 21 procent.
ROUSTOUCÍ CENA PLYNU
To tedy vychází. Proč je ale cena plynu teď tak vysoká?
Primárně je to globálním oživením ekonomik po zpomalení způsobeném pandemií covidu-19. Trh se zemním plynem je do velké míry globalizován díky rozsáhlým sítím plynovodů a tankerům se zkapalněným zemním plynem (LNG). Kvůli tomu se sem rychle přenesly cenové tlaky hlavně z Číny, jejíž ekonomika rychle rostla celý tento rok. Tím překonávala očekávanou spotřebu elektřiny i plynu, a ten musela tedy vykupovat z celého světa, včetně například Ruska. To postupně tlačilo světové trhy nahoru, čehož se chytli i někteří spekulanti, kteří ceny šroubovali dál. Pravděpodobně hlavně kvůli vyšším cenám plynu nebyly přes rok evropské plynové zásobníky doplňovány tolik jako obvykle, i přes jejich vysoké vyprázdnění během loňské chladné zimy. Energetická krize je tedy prakticky součástí globální "supply-chain crisis", která se projevuje například nedostatkem čipů do automobilů.
Řada dalších faktorů tlačí cenu plynu, nebo evropskou poptávku po něm, vzhůru:
- Problémy s výrobou elektřiny ve světě, například sucho ovlivňující brazilské vodní elektrárny
- Nižší kapacity těžby a zpracování zemního plynu kvůli nízké ekonomické aktivitě během pandemie a postupnému útlumu těžby v některých evropských lokacích
- Nehody a problémy v energetické infrastruktuře, například požár interkonektoru mezi Británií a Francií
- Nízké úrovně zásobníků plynu ve světě, i například v Rusku
- Nízká výroba z evropských větrných elektráren kvůli počasí
- Mnoho odstávek a oprav infrastruktury, často odložených kvůli covidu, kterých je teď zhruba o 40 procent více než normálně
- Odstávky britských jaderných elektráren
- Snaha Vladimira Putina zatlačit před zimou na Evropu, i kvůli povolení nového plynovodu Nord Stream 2 vedoucího do Německa přímo z Ruska (odkud EU importuje 50-65% plynu)
- Obecná snaha vydělat na prodeji fosilních paliv co nejvíce před tím, než po nich začne klesat poptávka kvůli dekarbonizaci
- Ukončování výroby ve starých jaderných a uhelných zdrojích v Evropě, které by jinak často byly těmi "závěrnými" namísto plynových
Tedy opravdu "perfektní bouře" na energetických trzích.
Budou však vysoké ceny pokračovat i v následujících měsících a letech? A jak se jim z pozice zákazníků případně bránit? O tom budeme psát v dalším dílu této série o energetické krizi.
Zdroje:
https://www.kurzy.cz/komodity/pxe-zemni-plyn-graf-vyvoje-ceny/
https://ember-climate.org/data/carbon-price-viewer/
https://oenergetice.cz/nazory/dal-se-soucasny-hrozivy-vyvoj-evropske-energetice-predpovidat
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-tuma-ceka-nas-druha-vlna-elektrifikace
https://ekonomickydenik.cz/blog/proc-rostou-ceny-energii-pohadky-a-data/
Proč v roce 2021 dramaticky zdražují energie? | Odborná diskuse | Electro Dad #308
Energy crisis: Will a green transition throw the global economy into recession? | Business Beyond
https://ig.ft.com/europes-gas-crisis-pipelines-explainer/